5 Kapitola-celá
Tak dnes jsem stihla 2 kapitoly tak tu máte 5 :)
Cesta do jídelny je krátká a je jen kousek od školy. Před dveřmi jídelny jsem se zastavila a Toma chytla za rameno. „co je?“ zeptal jse mně „co tam budem dělat?“ „jíst“ řekl se sarkasmem v tváři „fuj! to snad nemyslíš vážně!“ „ano myslím, 2-3 lžíce sníš a pak to vyhodíš..“ „fuj!“ „poď“ Šla jsem k okýnku s polévkou. „málo prosím““dávám málo“ obořila se nasupeňe kuchařka vzdychla jsem a šla si sednout k Emě. „fuj“ řekla jsem když jsem si to dala do pusy opět bláto.. „dyť je to výtečné“ namítla Ema „jo je“ řekl tom Vrhl na mně pohled a pak si vzal další lžíci „hm výborné“ liboval si.. Já se zvedla a vylela zbytek polévky do koše „ naco sem chodíš špinit talířky“ štěkla na mně kuchařka.Šla jsem si pro druhý chod . Tentokrát bych si jako člověk pochutnala ale jako upír vůbec. „brr“ zašklebila jsem se a vzdychla „jez“ řekl mi tom a nabral si lžíci zaxichtil se ale polkl. Trochu jsem toho do sebe vecpala ale pak jsem to odnesla. Vyšla jsem z jídelny a uslyšela Toma jak na mně volá „počkej“ zakřičel na mně a já jak na povwel zastavila . Jak došel chytil mně za ruku ale ne přátelsky jen abych mu neutekla. Čím dál víc jsem si uvědomovala že není můj kamarát ale můj učitel. Zamračila jsem se smutně do zemně a šla.Šly jsme mlčky a nikdo nic neřekl dokonce jsem nemněla sílu mu říct ahoj jen jsem mu vyškubla ruku a šla domů. Velice mně mrzí že není můj kamarád ale učitel
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář